Příčiny nízkého sebevědomí

Hledání odpovědi na otázku, jak si zvýšit sebevědomí, začíná pátráním po příčinách nízkého sebevědomí. Než začnete hledat cesty, jak si zvednout sebevědomí, zkuste nejprve najít důvod, proč si nevěříte. K tomu vám pomůže tento článek.

Proč je to důležité?

To, jak vám budou různé rady a postupy ke zvýšení sebevědomí fungovat, totiž velmi záleží na tom, kde leží příčina vašeho problému. Když pochopíte příčinu, budete schopni lépe vybrat konkrétní postup a dosáhnout rychleji výsledku, tedy zvýšení sebevědomí či sebedůvěry.

Proč si nevěříte? Otestujte se!

Zjistěte, v kterém okamžiku vašeho života došlo k poškození vašeho sebevědomí a jaké je na to efektivní řešení.

Test je ZDARMA.

Spuštěním testu se přihlašujete k měsíčnímu newsletteru s tipy a know-how z osobního rozvoje. Z tohoto newsletteru se můžete kdykoli odhlásit, ačkoli to moc lidí nedělá.

Nedostatečné emoční oddělení

První příčinou může být to, že jste se v dětství nenaučili dostatečně oddělovat své emoce od emocí druhých lidí a máte tedy tendenci emoce druhých přebírat. V takovém případě budete sami sebe hodnotit podle toho, jak vás hodnotí druzí. Budete přebírat jejich emoce a podle nich vyhodnocovat, jestli jste dobrý nebo špatný člověk. Vaše hodnocení bude navíc černobílé: „Buď mě mají všichni rádi a jsem dobrý/á, nebo jsem špatný/á.“

V reálném životě se vždycky najde někdo, kdo se ve vaší přítomnosti bude cítit nepříjemně. A pokud jste se v dětství nenaučili oddělovat své emoce od emocí druhých, budou tyto cizí nepříjemné pocity narušovat vaši sebehodnotu, a tím i sebevědomí a sebedůvěru.

K emočnímu oddělování dítěte od matky dochází už v raném dětství, mezi 1. a 3. rokem života, v tzv. období vzdoru. Možná jste se nenaučili dostatečně se vymezit, možná jste příliš ulpěli na mámě (třeba protože na vás neměla dost času nebo kapacity), možná jste byli příliš odmítáni už v takto raném dětství a emoční oddělení pro vás bylo do jisté míry nebezpečné.

Potlačení emocí a stud

Další možnou příčinou nízkého sebevědomí může být to, že jste v další fázi rozvoje příliš potlačili své tělo a s ním i značnou část primárních emocí, jako je například vztek.

Mezi 3. a 6. rokem života dochází k oddělování mysli a pozornost se přesouvá do hlavy. To je dobře, protože to umožňuje vznik mentálního ega a osobnosti. Díky tomuto vývoji začíná dítě chápat obrazy, symboly a později koncepty. Mysl potřebujeme, tak je dobře, že se začne poměrně brzy rozvíjet.

Může se ale stát, že to dítě s tím oddělením od těla trochu přežene. K tomu dochází většinou kvůli tomu, že projevy těla a emocí jsou okolím vnímány jako nežádoucí. Jste například trestáni za vztek, nebo kritizováni či odsuzováni za jiné projevy vaší dětské individuality. Naučíte se stydět se za určité aspekty sebe sama, a to se příliš neslučuje se silnou sebedůvěrou.

Druhým důvodem k přestěhování se do hlavy je, když jsou emoce příliš bolestivé a je snazší se od nich tzv. „odstřihnout“. To se děje v případě traumatických událostí, a to nejen Traumat s velkým T, ale i traumat s malým t, kdy „jen“ nedojde k naplnění potřeb dítěte (především citových). Naučíte se, že na vašich potřebách nezáleží, případně se za ně začnete také stydět.

Převzetí negativních přesvědčení od okolí

Třetí příčinou nízkého sebevědomí může být to, že si zvnitřníte negativní hodnocení okolí.

S nástupem do školy se učíte, co se má a co se nemá, co je dobré a co je špatné. Některé vaše vlastnosti budou označeny za špatné. Třeba sobectví, touha být lepší než ostatní, nebo naopak pohodlnost… Vaši rodiče a škola vám začnou diktovat, jací máte být. A kdykoli to není v souladu s tím, jací v jádru jste, vytvoříte si nějakou variantu přesvědčení, že nejste dost (krásní, chytří, dobří, rychlí, vysocí…).

Během školní docházky se tak vytvoří kromě mnoha užitečných vzorců také vzorce škodlivé (tzv. introjekty). A tyto pak mohou podrývat vaše sebevědomí klidně celý zbytek života, když to dovolíte.

Čím více negativních, škodlivých „skriptů“ jste ve škole (a v kroužcích a v rodině) nasáli a zvnitřnili si, tím větší potíže se sebevědomím a sebedůvěrou budete v dospělosti mít.

Proč si nevěříte? Otestujte se!

Zjistěte, v kterém okamžiku vašeho života došlo k poškození vašeho sebevědomí a jaké je na to efektivní řešení.

Test je ZDARMA.

Spuštěním testu se přihlašujete k měsíčnímu newsletteru s tipy a know-how z osobního rozvoje. Z tohoto newsletteru se můžete kdykoli odhlásit, ačkoli to moc lidí nedělá.

Chaos v životních rolích

Méně často stojí za nedostatkem sebevědomí to, že se člověk ztratí v rolích, které v životě zastává, a neví pak, kým vlastně je.

K tomuto dochází až v dospělém věku a zdaleka ne u každého. Může se vám to ale stát především, pokud na sobě pracujete a rozvíjíte se. Vaše konformní role vám začnou být těsné, začnete je zpochybňovat, a především začnete cítit, že přeci nejste jen suma rolí, které dennodenně zastáváte.

Objeví se otázka: „Kdo teda vlastně jsem, když nejsem matka/otec/manažer/šéf/trenér…?“ A přijde zmatení a nejistota.

Krize smyslu života

Sebevědomí a sebedůvěru může významně nabourat tzv. existenciální krize. Ta se opět zdaleka netýká každého a hrozí paradoxně více těm lidem, kteří na sobě pracují a rozvíjí se.

S tím, jak si kladete čím dál náročnější otázky, se jednoho dne vynoří ta nejnáročnější: „Proč tu jsem?“ „Co je moje poslání?“ „Co je smyslem lidského života.“ „Má vůbec smysl se tady o něco snažit?“ „Proč?“

Než se podaří na tyto otázky najít jakž takž uspokojivou odpověď, člověka se zmocní pochybnosti a nejistota, a sebedůvěra jde k ledu, i když jste na tom původně nebyli až tak zle.

Jak si zvýšit sebevědomí?

Každá z výše uvedených příčin si žádá jiné řešení, resp. pro každou z těchto příčin bude fungovat jiný postup a jiná terapie. Proto univerzální rady a tipy, jak si zvýšit sebevědomí a sebedůvěru, ne vždy a ne každému fungují. A proto také každému nezabírá stejná terapie.

Na negativní přesvědčení může fungovat i NLP koučink. Naproti tomu pro posílení emočního oddělení potřebujete terapeutické metody jako EMDR nebo kineziologii, případně z klasičtějších přístupů třeba psychoanalýzu. Na krizi identity nebo existenciální krizi zase budou nejlépe fungovat humanistické terapeutické směry, kde se traumata z dětství neřeší.

Kombinace příčin

Výše uvedené příčiny se mezi sebou mohou kombinovat a být do sebe zapletené. Například jste se málo emočně oddělili v nejútlejším dětství, později ve škole jste tedy přebírali emoce druhých a vytvořili jste si celou řadu negativních přesvědčení o sobě. A pak jste na sobě začali pracovat, vaše sebevědomí se trochu zlepšilo a pak přišla krize identity a vy nevíte, kdo vlastně jste. Částečně proto, že jste toho tolik převzali od okolí, a částečně proto, že jste o sobě začali přemýšlet a relativizovat role.

Takový spletenec příčin je pak nejlepší začít rozplétat pod vedením zkušeného terapeuta nebo terapeutky. Ušetříte si tak roky tápání a trápení se.

Chcete-li uhodit hřebíček na hlavičku a netrávit na terapiích mládí, je dobré vybrat si terapeuta či terapeutku s širším záběrem metod a přístupů a se zkušenostmi ze všech rozvojových fází.


Proč si nevěříte? Otestujte se!

Zjistěte, v kterém okamžiku vašeho života došlo k poškození vašeho sebevědomí a jaké je na to efektivní řešení.

Test je ZDARMA.

Spuštěním testu se přihlašujete k měsíčnímu newsletteru s tipy a know-how z osobního rozvoje. Z tohoto newsletteru se můžete kdykoli odhlásit, ačkoli to moc lidí nedělá.

Podobné příspěvky

  • |

    Výhody a limity NLP

    NLP (Neurolingvistické programování) se začíná dostávat do povědomí lidí už i u nás v ČR a je nám prezentováno jako skoro zázračná metoda nejen pro seberozvoj, ale i pro vyjednávání, marketing, prodej apod. Je to skutečně tak skvělý nástroj? Jak se dá využít, jak zneužít, na co je dobrý a kde leží jeho limity? Na…

  • Moje osobní zkušenost s metodou NLP

    V následujících řádcích se vrátím ke své zkušenosti s NLP, která začala už v roce 2012, a popíšu vám okamžitý efekt této metody na mou tehdejší osobnost. Závěrem se na tuto stejnou zkušenost s NLP metodou podívám dnešním pohledem, kdy jsem mezitím poznala i řadu jiných přístupů, a to jak v roli klientky terapie, tak…

  • | | |

    Jak začít dělat to opravdu důležité

    Dnes si řekneme něco o hodnotách a vyzkoušíme si praktické cvičení, které vám pomůže utřídit si, na čem vám záleží, proč, a co potřebujete tedy začít dělat. Možná pochopíte, proč to ještě neděláte a naberete motivaci. Pojďme ale pěkně od začátku. Hodnoty a přesvědčení – jak to funguje Hodnota je něco, co je pro člověka…

  • |

    Přirozenost, zvyk a změna

    Občas narážím s klienty na určitou rezistenci vůči změně ve stylu: „Ale já jsem takový a kdybych se změnil, tak už to nebudu já.“ Nebo: „Když budu chtít být jiný, tak nebudu přirozený.“ OK, a co je to ta naše přirozenost? Máme něco jako vrozenou povahu, jejíž změna je nám nepřirozená a šli bychom proti…

  • Nejčastější mýty o terapii (nejen NLP)

    O terapii koluje více mýtů, než pravdivých informací. V tomto článku si vysvětlíme a uvedeme na pravou míru 7 nepravd (či polopravd), které se týkají v podstatě jakéhokoli typu „povídací“ terapie, ať už jde o NLP terapii, kineziologii, nebo některou z forem psychoterapie. Leckteré mýty se týkají i koučinku, který se sice od terapie značně liší, ale společné prvky má. Vyplatí se vědět, co od takového sezení můžete očekávat, a co ne.