Jak traumata z dětství ovlivňují sebevědomí

Jak trauma z dětství ovlivňuje sebevědomí

Důvody, proč trpíme nedostatkem sebedůvěry a sebevědomí, jsou jednak kolektivní (historie, kultura a náboženství, média, apod.) a jednak leží v osobní historii každého z nás. V tom, jak v nás sebevědomí a sebedůvěru pěstovali nebo naopak zabíjeli naši rodiče, prarodiče, učitelky, trenéři, apod. V tomto článku se podíváme na tento individuální aspekt – jak spolu souvisí traumata a sebevědomí. Podíváme se na psychologický vývoj lidského jedince a na to, co všechno se může cestou pokazit a vést k nízkému sebevědomí.

Pokud se v některé fázi potíží poznáte, pomůže vám to pochopit příčinu vašeho nedostatku sebevědomí. Toto je velmi důležitá informace pro to, abyste mohli tento problém efektivně vyřešit a své sebevědomí zvýšit.

Pro jednoduchost zde používám slova sebevědomí a sebedůvěra jako synonyma. Slovíčkaření a terminologii si necháme na jindy.

Raná traumata a sebevědomí

Každé období života buduje sebedůvěru a sebevědomí na jiné úrovni. Začínáme ve fázi miminka vytvářením pocitu bezpečí a bezpodmínečného přijetí. Tyto pocity dávají později základ zdravého sebevědomí. A nebo nejsou, když se vám jich nedostane v potřebné míře. Toto je první bod, kde traumata mohou ovlivnit sebevědomí.

Toto bezpečí chybí, když jste jako dítě od matky odloučeni nebo nedostáváte dostatek pozornosti a lásky. To se stane, když:

  • jsou rodiče příliš ve stresu, příliš zaneprázdnění.
  • jsou rodiče zklamaní, že chtěli kluka a mají holku, nebo naopak…
  • přijde do rodiny příliš brzy sourozenec a rodiče nemají dostatek časové a citové kapacity pro obě děti…

Tato raná traumata podrývají sebevědomí zásadním způsobem a je poměrně náročné je vyléčit a překonat.

Toto jsou všechno záseky, které budoucí sebedůvěru jedince narušují. Jinými slovy jde o traumata. Tato raná traumata podrývají sebevědomí zásadním způsobem a je poměrně náročné je vyléčit a překonat. Jde to, ale není to legrace. Obecně lze říci, že čím ranější trauma, tím hůře se léčí.

Když vám v úplném začátku života chybí základ sebedůvěry, potřebujete terapii, abyste tento deficit napravili. Musíte počítat s tím, že budování pevné sebedůvěry zabere určitý čas.

Proč si nevěříte? Otestujte se!

Zjistěte, v kterém okamžiku vašeho života došlo k poškození vašeho sebevědomí a jaké je na to efektivní řešení.

Test je ZDARMA.

Spuštěním testu se přihlašujete k měsíčnímu newsletteru s tipy a know-how z osobního rozvoje. Z tohoto newsletteru se můžete kdykoli odhlásit, ačkoli to moc lidí nedělá.

Potlačení vzteku je pro sebevědomí katastrofou

Po tomto nejzranitelnějším období následuje etapa vzdoru. Začínáme se vztekat a vydobývat si to, co chceme. Samozřejmě bez ohledu na potřeby našich nebohých rodičů a celého širšího okolí, neb ještě nemáme schopnost empatie a nedokážeme tak vzít potřeby druhých v úvahu. V tomto období se vytvářejí hranice vlastního já a rozvíjí se schopnost postavit se za sebe. Asertivita vzniká tady – cca od 2 do 4 let věku.

Jenomže i tady se toho může hodně pokazit. Pokud váš vztek v tomto období někdo příliš potlačuje, vzdáte to. Naučíte se, že nemá cenu se za sebe bít, nemá cenu se snažit. Že je stejně vždycky všechno po vůli někomu jinému. Naučíte se příliš vyhovovat ostatním. A sebevědomí i sebedůvěra jsou fuč. Dáte sami sebe na poslední místo a zapíšete si do mysli, že tak to musí být.

Toto potlačení se později projeví nejen nedostatkem sebevědomí, ale může mít za následek nekontrolované výlevy vzteku, nebo psychické i tělesné potíže v důsledku dlouhodobého potlačování vzteku.

Toto je druhý bod, kde traumata shodí vaše sebevědomí.

Programování mozku v předškolním věku

Následuje období osvojování rolí a pravidel. V tomto období, které začíná kolem 5. roku, se učíme, jak se správně chová maminka, jak tatínek, jak paní doktorka, učitelka… Učíme se hrát role a učíme se je hrát „správně“.

V tomto období se nám do hlav nahrávají klíčová přesvědčení, která nám budou formovat náš celý další život (dokud si je nezměníme v terapii).

A mezi tato přesvědčení se mohou vloudit i takové libůstky jako:

  • „Nestojím za nic“
  • „Jsem k ničemu“
  • „Nikam to nedotáhnu“
  • „Jsem lempl a flákač“
  • „Nemám talent na … (doplňte si)“
  • „Nemůžu mít to, co chci“
  • apod.

Stačí, aby takováto věta padla od někoho, koho jako dítě milujete a obdivujete, a zaryje se vám to do podvědomí.

95% vaší vnitřní mluvy si neuvědomujete, probíhá podvědomě, tzn. že nevíte, co si vlastně sami sobě říkáte. Klienti v terapii bývají často překvapení tím, jaká přesvědčení najdou ve své vlastní mysli.

Okolo 6, 7 let věku je váš mozek z většiny naprogramován. Přestože jeho vývoj se završuje až někdy mezi 25 a 30 lety věku, základní „software“ se nahraje dříve, než to dokážete jakkoli vědomě ovlivnit. Pozdější události mohou váš sebeobraz a sebedůvěru buď posilovat a působit proti nasbíraným traumatům, nebo naopak vaše pochybnosti o sobě a komplexy dále prohlubovat. V žádném případě nelze tvrdit, že pozdější zkušenosti jsou bezvýznamné. K traumatizaci může dojít prakticky v jakémkoli věku.

Proč si nevěříte? Otestujte se!

Zjistěte, v kterém okamžiku vašeho života došlo k poškození vašeho sebevědomí a jaké je na to efektivní řešení.

Test je ZDARMA.

Spuštěním testu se přihlašujete k měsíčnímu newsletteru s tipy a know-how z osobního rozvoje. Z tohoto newsletteru se můžete kdykoli odhlásit, ačkoli to moc lidí nedělá.

Puberta a „rozklad“ identity

Další kritické období tak nastává v pubertě, kdy se od těchto naučených rolí začínáme oddělovat, vymezovat se proti nim a hledáme si vlastní cestu. Tímto procesem už zdaleka neprochází každý. Jak ale společnost postupuje ve vývoji, dochází do této fáze stále více lidí.

V dnešní době můžeme obzvláště často u mladých lidí pozorovat tuto tzv. krizi identity. Ale nejen u mladých. Tato krize se může objevit prakticky kdykoli v životě od puberty dál, kdykoli se začneme vymykat společností vymezeným rolím a začne nás pálit otázka „kdo jsem?“. „Kdo jsem, když tradiční role mi začínají být těsné?“ Přičemž tady nejde jen o to najít novou konformní roli. Jde o to najít svou identitu, která může společenským pravidlům trochu nebo zcela odporovat.

Takováto krize identity dokáže se sebevědomím pořádně zahýbat. Člověk najednou neví, kdo je. Navíc tuší, že takového, jaký ve svém jádru je, jej společnost jen těžko pochopí, natož přijme.

Každý je tak odkázaný jen sám na sebe a na své zdroje a schopnosti, které po cestě životem nasbíral. Kdo jich nenasbíral dostatek a nese si s sebou záseky a šrámy z předchozích období života (viz výše), ten může v krizi identity uvíznout a o veškerou pracně vydobytou sebedůvěru přijít.

Jak vidíte, naše sebevědomí a sebedůvěra prochází v průběhu života těžkými zkouškami. Cestou se toho může docela hodně pokazit a lidé, kteří s nedostatkem sebevědomí dlouhodobě bojují, si obvykle nesou problémy z více vývojových fází naráz. Jejich pocit bezpečí v období miminka má trhliny, ve dvou letech je potlačen jejich vzdor, později slyší nelichotivé věty na svou adresu, které si nahrají do podvědomí, a nakonec se ztratí v krizi identity, když se nenajdou ve stereotypu bílého heterosexuálního muže nebo ženy, nebo když si jaksi nemohou vybrat na trhu práce naplňující zaměstnání…

Inteligence jako přitěžující okolnost?

Paradoxem je, že čím chytřejší je člověk, tím hůře tato traumata „odskáče“. Inteligence by měla člověku pomáhat, ale ukazuje se, že v případě vytváření sebedůvěry a sebevědomí spíš škodí.

Chytrý člověk si více než průměrný uvědomuje své nedostatky. Snáz zpochybní společenský status quo a snáz se ztratí v množství možných názorů a perspektiv, které člověk průměrný vůbec nedokáže vidět.

Pokud je tedy vaše sebedůvěra v troskách, mám pro vás jednu malou pozitivní zprávu: asi budete nadprůměrně chytří.

Toto malé (bez)významné plus vám může nakonec pomoci vaše sebevědomí vyhrabat z trosek a poskládat dohromady. Vyšší inteligence a vnímavost jsou totiž velmi užitečné v terapii a urychlují terapeutický proces.

Proč si nevěříte? Otestujte se!

Zjistěte, v kterém okamžiku vašeho života došlo k poškození vašeho sebevědomí a jaké je na to efektivní řešení.

Test je ZDARMA.

Spuštěním testu se přihlašujete k měsíčnímu newsletteru s tipy a know-how z osobního rozvoje. Z tohoto newsletteru se můžete kdykoli odhlásit, ačkoli to moc lidí nedělá.

Traumata vaše sebevědomí ničit nemusí

Jakkoli je vaše sebevědomí zničené traumaty z minulosti, vždycky je možné traumata vyléčit a sebevědomí si zvýšit. Pro začátek zkuste 7 kroků jak si zvýšit sebevědomí, nebo 13 tipů pro chytré lidi, kteří si nepřipadají dost dobří.

A pokud Vám tyto tipy a rady nebudou stačit, neváhejte se objednat na úvodní sezení a mrkneme na to spolu. Pokud jste se poznali výše v textu, tak se nejspíš bez systematické terapie neobejdete. Traumata si většinou žádají odbornou pomoc.

Podobné příspěvky

  • |

    Výhody a limity NLP

    NLP (Neurolingvistické programování) se začíná dostávat do povědomí lidí už i u nás v ČR a je nám prezentováno jako skoro zázračná metoda nejen pro seberozvoj, ale i pro vyjednávání, marketing, prodej apod. Je to skutečně tak skvělý nástroj? Jak se dá využít, jak zneužít? Jaké jsou výhody a limity NLP? Na základě své 10leté…

  • Jak ctít rodiče a přitom si udržet hranice

    Nakolik jsme (podvědomě) ovlivněni křesťanským přikázáním „cti otce svého a matku svou“? Máme se jím řídit za všech okolností? Co to vlastně znamená „ctít rodiče“? Jak to udělat a co to přináší do života? Lze si přitom udržet vlastní hranice? Na tyto otázky si postupně odpovíme v dalším článku zaměřeném na vztahy s rodiči.

  • Potlačený vztek? Příčiny, následky a řešení

    Potlačený vztek má významné negativní důsledky nejen pro jednotlivce, ale také pro celou společnost. Je například velmi škodlivý pro naše tělo. Podle některých zdrojů je potlačený vztek dokonce příčinou rozvoje rakoviny. Ale nejen to. Potlačování vzteku má dalekosáhlé dopady do našich osobních vztahů i do celospolečenských záležitostí. V tomto textu si vysvětlíme, proč je vztek tak často potlačovaný, jaké to má důsledky a hlavně co s tím může každý z nás dělat.

  • |

    Jak řešit psychické problémy u dětí

    Současná generace dětí se zdá sužována psychickými problémy víc než kterákoli z generací předchozích. Mohou rodiče efektivně pomoci svým dětem s psychickými problémy? Překvapivě jim mohou pomoci velmi, ale této možnosti drtivá většina z nich nevyužívá…

  • |

    Jak řešit potlačený vztek

    Trápí vás potlačovaný vztek? Nebo se chcete zbavit svých negativních projevů vzteku? V tomto článku se podíváme na to, odkud se vztek vůbec bere a jaká je jeho funkce v našich životech. Řekneme si, co se děje, když vztek potlačujeme, a samozřejmě nebudou chybět tipy, jak svůj vztek léčit a vyléčit, ať už je potlačovaný a skrytý, nebo se divoce projevuje.