|

Jak na negativisty

Máte kolem sebe lidi, kteří si pořád stěžují? Nic nejde, všechno je špatně, všude je problém, na všechno najdou nějaké ALE, neustále kritizují… Znáte takové? Nebo se v tom dokonce sami poznáváte?

Tak to vás musím uklidnit, není to charakterová vlastnost, ale pouze způsob přemýšlení. A způsob myšlení se od charakterového rysu výrazně liší:

  • Je závislý na situaci. Neříká nic o tom, jací jsme, ale jen o tom, JAK ZROVNA PŘEMÝŠLÍME.
  • Lze jej změnit, pokud je to potřeba.
  • Není dobrý, ani špatný. Je více nebo méně UŽITEČNÝ v dané konkrétní situaci.

Jsou lidé, kteří jsou velmi často zaměření na tzv. „neshodu“, čili na věci, které se neshodují, jsou špatně, chybí… na všechno vám odpoví „no ALE…“, proto jim někdy z legrace říkáme „ALEnky“. Bývají hodně kritičtí, což může být nepříjemné, pokud jde zrovna o vašeho šéfa, trenéra, nebo rodiče.

I tito lidé někdy věnují pozornost tomu dobrému, tomu co je na správném místě. I oni dokáží být pozitivní a pochválit. Ale možná se s nimi v takových situacích nepotkáváme, nebo je takových kontextů tak málo, že je snadno přehlédneme. Vypadá to, že tito lidé jsou negativističtí pořád. Jak se k nim postavit? Je potřeba se takových lidí stranit? Možná že ne…

Pojďme se podívat, co se stane, když se tzv. „pozitívák“, čili člověk zaměřený na shodu, na to co je správně, setká s ALEnkou. Pozitívák má přirozenou tendenci ladit se na druhé. Hledá shodu a v rámci toho snadno přejímá i styl myšlení svého protějšku. A tak když narazí na ALEnku, začne „ALEnkovat“ taky. Například na otázku „Jak se máš?“ správná ALEnka začne vyjmenovávat, co všechno stojí za h…, načež pozitívák zareaguje ve smyslu „ale vždyť to nemůže být tak zlé, podívej se, co se ti všechno podařilo.“ ALEnka jede podle programu „no ale“ a tak vymyslí další 3 věci, které se nepovedly. Pozitívák se naladil na „no ale“ a pokračuje „no ale tak aspoň v práci dobrý, ne?“ No a debata, která nikam nevede a pozitíváka totálně vyčerpá, pokračuje.

Co když to ale pozitívák může celé zvrátit tím, že na chvíli přestane být pozitívák? Co se stane, když řekne něco ve stylu „No to máš fakt blbý, to bych nechtěl být na tvém místě.“ ALEnka zareaguje „no ale“, čili se stane co? Nejspíš si vzpomene na něco, co až tak blbý není.

Stejně se můžete „zachránit“ když čelíte neustálé kritice. Věta „Já vím, já jsem to úplně pos…“, vyvolá reakci „no ale“ a snad přece jen dostanete i pozitivní feedback.

Při těchto pokusech obrátit „Alenku“ na pozitivní notu si ale dávejte pozor na svůj tón hlasu. Vyzní-li vaše věta ironicky nebo konfrontačně, můžete taky hodně narazit. Nejlepší je tyto větičky říkat odevzdaným tónem a používat je až potom, co jste si chvíli s negativistou notovali v negativech a on má tak pocit, že mu rozumíte a neděláte si z něj srandu.

Pozitíváci většinou ALEnky nemají rádi právě pro jejich kritičnost a neustálou opozici, se kterou si často neumí poradit. Ale být ALEnkou občas není špatné. Když taková ALEnka sedí na oddělení controllingu, tak bude pravděpodobně dělat dobře svoji práci. Bude kriticky vychytávat chyby, a to je její úloha. Horší, když ji posadíte na marketing, kde spolehlivě zabije jakýkoli pokus o kreativitu…

Jedete do hor a máte vysoké ambice? Přiberte do party jednu ALEnku (ALEnka může být samozřejmě i muž), může vám zachránit život.

Obě zaměření mohou být za určitých okolností dobrá, a za jiných škodlivá. Nesuďte proto lidi podle toho, jak přemýšlejí, ale raději přemýšlejte, jak s nimi lépe komunikovat.

Ačkoli jsem pro zjednodušení použila nálepky „Alenka“, „negativista“ a „pozitívák“, tak zaměření na shodu nebo na neshodu je jen a jen způsob myšlení, který je vázaný na konkrétní situaci. Každý z nás se v různých situacích pozná v obou stereotypech, takže nemá cenu se někomu vysmívat nebo jej kritizovat za to, že je „Alenka“, nebo „pozitívák“.

Je-li „ALEnka“ váš životní partner nebo partnerka, naučte se spolu lépe a konstruktivně mluvit na párovém sezení.

Zkuste můj e-book ZDARMA
Jak jednat s negativisty a kritiky

Tento e-book vám pomůže vypořádat se s bručouny a hnidopichy ve vašem okolí. Kromě toho vám umožní lépe pochopit a změnit své vlastní bručounské a hnidopišské nálady.

Naučíte se číst styly myšlení a pracovat s nimi v rozhovoru….

*Stažením e-booku se registrujete k odběru newsletteru o osobním rozvoji. Odhlásit se z něj můžete kdykoli. Více v Zásadách zpracování osobních údajů.

Podobné příspěvky

  • |

    Jak nezkazit dítě výchovou

    Na terapiích pomáhám lidem přepsat jejich vzorce z dětství. Jsou to většinou normální lidé, kteří prožili normální dětství, dnes mají své kariéry a rodiny. Jejich rodiče se snažili jim dát to nejlepší. Chtěli, aby jejich děti byly šťastné a úspěšné a vychovávali je podle toho. A tyto děti teď coby dospělí sedí na terapii a zbavují se následků této dobře míněné výchovy. V tomto článku vám řeknu, jak vzniká trauma a co to je. Pozastavíme se nad tím, jestli lze traumatizaci zcela předejít a nakonec to nejdůležitější: dám vám tipy, jak množství traumat, která svým dětem vytvoříte, co nejvíce snížit.

  • Potlačený vztek? Příčiny, následky a řešení

    Potlačený vztek má významné negativní důsledky nejen pro jednotlivce, ale také pro celou společnost. Je například velmi škodlivý pro naše tělo. Podle některých zdrojů je potlačený vztek dokonce příčinou rozvoje rakoviny. Ale nejen to. Potlačování vzteku má dalekosáhlé dopady do našich osobních vztahů i do celospolečenských záležitostí. V tomto textu si vysvětlíme, proč je vztek tak často potlačovaný, jaké to má důsledky a hlavně co s tím může každý z nás dělat.

  • Jak zlepšit vztah s rodiči? Položte si tyto 2 otázky.

    Být dospělé dítě svých rodičů je někdy pěkně na palici. Vztahy s rodiči jsou také nejčastěji řešené téma na terapiích. Rodiče chtějí svým dospělým dětem pomáhat, jenomže to dělají po svém a často si nenechají nic vysvětlit. Vztah jde pomalu ale jistě do kopru a obě strany to mrzí. Co s tím můžeme my dospělé děti dělat, když promluva nepomáhá? Začněte těmito 2 otázkami…

  • |

    Jak (ne)reagovat z emocí

    Je dobré projevovat své emoce? Nebo se raději krotit? Podle čeho se to pozná? Setkala jsem se s různými přístupy k emocím, z nichž některé si na první pohled protiřečily. Jak jsem po dlouhém zkoumání zjistila, tato protichůdnost byla jen zdánlivá. Pochopila jsem, jak do sebe oba přístupy zapadají a práce s emocemi je mi od té doby jasnější…

  • |

    Léčení potlačeného vzteku – II. část

    V minulém článku o léčení vzteku jsme si řekli, jak vztek vzniká, jaká je jeho funkce a rámcově jsme si představili možnosti léčení jak potlačeného, tak destruktivně se projevujícího vzteku. V tomto článku se podíváme na další důležitý aspekt léčení potlačeného vzteku, a sice na vztek primární a sekundární. Sekundární vztek a jeho léčení V…