Velmi moudře se o názorech vyjádřil francouzský lékař, profesor Didier Raoult: „Můj názor není o nic důležitější než názory kohokoli jiného, tak nevím, proč bych jej měl říkat.“ (přeloženo z francouzštiny, překlad můj)
Když se podíváme blíže na to, jak naše mysl přijímá a zpracovává informace, pochopíme, jaká moudrost se skrývá za vyjádřením profesora Raoulta. Názor je pouze individuální přesvědčení jednoho člověka, který je si vědom průměrně 5% celkových obsahů své mysli. Těchto 5% myšlenek, které se vyfiltrují do vědomí, dále podléhá nespočtu kognitivních zkreslení, jimž se jednotlivec nemůže vyhnout, ani když je všechny zná.
Všechno, co si myslíte, je tedy založeno na nekompletních a zkreslených informacích.
Přesto většina z nás považuje výplody své zkreslující a nevědomé mysli za něco pravdivého, o čem má smysl přesvědčovat druhé. Není divu, že lidstvo je ještě v 21. století stále sužováno válkami. Každý z nás vede malé soukromé války o pravdu ve svém okolí a na sociálních sítích.
Mnohem moudřejší je názorům zásadně nevěřit, a to ani těm svým.
Na následujících (mnoha) řádcích vám vysvětlím proč a ke konci se dostaneme také k tomu, jak svou nedokonalou mysl lépe využívat. Dozvíte se, jak mysl filtruje a zpracovává informace, jak tvoří to, čemu pak říkáme „názor“, a jak se ve svých názorech aspoň trochu přiblížit pravdě.
Jak mysl filtruje informace
Naše mysl má k dispozici jen ty informace o vnější realitě, které jí zprostředkují lidské smysly. Řada lidí věří, že jim jejich smysly podávají kompletní obraz všech úrovní reality. Co nelze smyslově vnímat (bez nebo s použitím přístrojů), to neexistuje.
Přitom již dávno víme, že našimi smysly vnímáme a měříme jen vnější aspekty naší skutečnosti. Ty vnitřní aspekty, jako jsou naše myšlenky, pocity, hodnoty, záměry, apod., smysly vnímat ani měřit nemůžeme. A přesto existují.
Už na vstupu máme tedy pouze polovinu reality. Pouze její vnější aspekt. Již jsme ztratili 50% obsahu. A to jsme ještě nezačali analyzovat kognitivní procesy, kterými tento obsah dále v naší mysli prochází.
Filtr č. 1: Lidské smysly
Začínáme-li vnímat vnější realitu, dějí se i s těmi 50% vstupů podivné věci. Každý z nás má jeden preferovaný smyslový kanál, kterým přijímá informace přednostně. Informace z ostatních smyslů se podstatně zužují, dochází opět k velkým ztrátám.
Málokdo to ví a málokdo tuší, který smysl má sám nejsilnější. Někoho ruší světlo nebo tma v místnosti a ani si nevšimne, že je tam trochu zima. Někdo naopak problém se světlem vůbec nepostřehne, ale jeho uším neujde sotva slyšitelný zvuk, například tikání hodin z vedlejší místnosti nebo jemné hučení zapnuté reprobedny.
Pusťte 10 lidí do jedné prázdné místnosti a dostanete 10 různých popisů té místnosti. Kdo z nich má pravdu? Zřejmě ji budou mít všichni a zároveň nikdo.
Naše smysly jsou JEDINÝM nástrojem, kterým můžeme získávat informace o vnější skutečnosti. Nic jiného nemáme.
Chcete-li se podrobně obeznámit s tím, jak filtrování informací našimi smysly probíhá a jaké má dopady do našich životů, doporučuji vám dlouhý článek o strategiích mysli a talentu.
Filtr č. 2: Emoce
Smysly nejsou jediným filtrem, který nám reguluje informační dietu.
- Přijdtete-li do místnosti dobře naladěni, všimnete si spíše toho, co je v souladu s vašimi očekáváními. Například je místnost hezky vymalovaná, je tam klid a příjemné teplo.
- Pokud ale do stejné místnosti přijdete naštvaní, spíše si všimnete toho, co vám vadí, například postřehnete flíček na zdi, kterého jste si v dobré náladě vůbec nevšimli…
Emoce jsou významným filtrem reality.
Kdykoli venčím psa, pro část kolemjdoucích je můj mazlík nebezpečný trhač, zatímco pro jiné je to plyšák na mazlení. Díky zpětnému vlivu emocí na realitu mají všichni pravdu. Pes cítí emoce a reaguje na ně. Stejná situace, člověk, zvíře… se jeví zcela jinak, jste-li pod vlivem strachu a stresu, než když jste uvolnění, klidní a sebevědomí.
Vaše emoční naladění pustí do vašeho vědomí jiné spektrum dostupných informací. A také jiné množství.
- Když jste v klidu, vaše vědomí může procesovat více informací.
- Naopak ve stresu dojde k ještě větším ztrátám a do vašeho vědomí se dostane jen zlomek vjemů.
Výzkumy údajně ukazují, že dlouhodobý stres snižuje IQ. Myslím, že to spolu může souviset. Dlouhodobý stres má za následek dlouhodobé zúžení vašeho vnímání.
Filtr č. 3: Preference a hodnoty
…. Pro pokračování ve čtení se, prosím, přihlaste. Nemáte-li ještě přihlašovací údaje, ZAREGISTRUJTE SE ZDE. Je to ZDARMA a můžete se kdykoli později odhlásit.
Použité zdroje:
- Sibony, Olivier. Chystáte se udělat strašnou chybu: Jak kognitivní zkreslení kazí váš byznys a jak to můžete změnit. Brno, Jan Melvil Publishing, 2020. ISBN 978-80-7555-115-3
- Kahnemann, Daniel. Myšlení rychlé a pomalé. Brno, Jan Melvil Publishing, 2012. ISBN 178-8087270-42-4
- Fromm, Erich. Strach ze svobody. Praha, Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0290-9
- Manuál kurzu NLP Master Practitioner, NLP mezinárodní centrum
- Revel, Manon. Les maths à la rescousse de la démocratie [online]. Youtube video kanálu Centrale Supélec. Dostupné na WWW: https://www.youtube.com/watch?v=CjQbW3Da6-A
- Raoult, Didier. Qui est mort du covid [online]. Youtube video kanálu IHU Méditerranée – Infection. Dostupné na WWW: https://www.youtube.com/watch?v=I_rpGUDsx_c

