Odmítnutí je jedním ze 4 základních lidských strachů (vedle strachu z opuštění, ze smrti a z promarnění života). Není tedy divu, že strach z odmítnutí nás velmi často blokuje v plné realizaci našeho potenciálu. Já osobně jsem se se strachem z odmítnutí potýkala dlouho a stále mu občas musím čelit. Ze všech 4 základních lidských strachů je mi tento „nejbližší“. Máme spolu důvěrný vztah 🙂 Po těch letech, co se (nyní už úspěšně) snažím v tomto vztahu získat dominantní postavení, dávám k dispozici 5 hlavních tipů, které mi pomohly strachu z odmítnutí čelit a překonat jej.
1. Zrušte koncept žebříčku
Mnoho lidí žije ve světě, kde jsou někteří lidé „dál“ než jiní. Někteří jsou lepší a jiní horší. Někde na pozadí našeho podvědomí to do nějaké míry máme všichni. Ostatně školní známkování a sportovní žebříčky nás takto naprogramovali – řadit se od nejlepšího k nejhoršímu, posuzovat se navzájem, snažit se být lepší než druzí a kritizovat sami sebe, když nás náhodou někdo v něčem převyšuje.
Naučili jsme se tedy některé lidi nadřazovat nad sebe, čímž si sami zhoršujeme úzkost z odmítnutí. Odmítnutí od toho, kdo je tzv. „výš“, či „dál“, samozřejmě bolí násobně více.
Ti největší masochisté mezi námi dokáží na každém člověku najít něco, v čem je tento člověk převyšuje, a tak dávají nad sebe skoro všechny lidi. Protože ano – každý nás v něčem převyšuje. Už ale mnohdy zapomínáme na to, že i každý z nás v něčem převyšuje všechny ostatní. A právě proto jsou všechny tyto žebříčky nesmyslné.
Kdo řekl, která schopnost je lepší než jiná? Kdo řekl, který parametr je ten, který máme sledovat a hodnotit? Proč se řídíme kritérii zrovna tohoto člověka nebo skupiny? Kdo řekl, že lézt po stromě je lepší než umět plavat? Žádná objektivní kritéria neexistují. Všechny žebříčky jsou vymyšlené a tudíž iluzorní, nikoli skutečné.
Uvědomte si, že každý bude vždycky v něčem lepší a v něčem horší než vy, a že srovnávání se s druhými je naprosto zbytečná námaha. Já vím, že to přece víte. Ale do jaké míry to tak dokážete skutečně brát v každodenním životě? Myslím, že neuškodí si to znovu a znovu připomenout.
Ten, kdo vás odmítl, má jako člověk stejnou hodnotu jako vy. Bez ohledu na to, jak důležitý si sám připadá.
Budete-li mít stále na paměti, že nikdo není horší ani lepší, odmítnutí vás nebude tolik bolet a tudíž vás nebude ani tolik děsit.
Uvedení prvního tipu do praxe:
Zamyslete se, koho považujete za sobě nadřazeného, nebo čího odmítnutí se nejvíce bojíte. Pak zkuste najít něco, v čem jste vy lepší než ten člověk. Potom si uvědomte, že máte každý své kvality a jste si rovni jako lidé.
2. Svět se netočí kolem jednoho člověka
Druhý tip úzce souvisí s tím prvním. Když máte v hlavě koncept žebříčku, kolikrát se snažíte zavděčit někomu, kdo podle vás stojí na vrcholu toho žebříčku. Tohoto člověka ale třeba vůbec nezajímáte, zatímco kolem chodí spousta jiných lidí, kteří by vás dokázali ocenit. Jenomže vy si jich možná ani nevšimnete, protože jste zaujatí zrovna tím jedním „nejdůležitějším“ člověkem, který vás odmítá.
Když vás někdo odmítne, jednoduše jděte o dům dál. Uvědomte si, že na světě je skoro 8 miliard lidí a je jenom potřeba najít ty správné, kteří vás dokáží ocenit.
Oni někde jsou. Hledejte. Berte odmítnutí jako feedback, že tohle není ta správná osoba pro to, co vy nabízíte.
Jedna moje kamarádka, zkušená a úspěšná obchodnice, říkávala: „Každé ho*vno má svého kupce.“ Takže bez ohledu na to, jak nízké máte sebevědomí a jak moc sami sebe, své myšlenky nebo výtvory občas považujete za „ho*vno“, někde máte své „kupce“. Ten, kdo vás odmítl, možná prostě jenom hledá jiné ho*vno 🙂
Uvedení druhého tipu do praxe:
Uvědomte si, komu se snažíte vetřít do přízně. Kdo je pro vás na vrcholu pomyslného žebříčku a odmítá vás? Pak se zamyslete, kam jinam byste mohli zkusit jít. Můžete najít někde nové lidi, jít do nového prostředí, zaklepat na jiné „dveře“? Nebo se lépe rozhlédněte kolem sebe, jestli už kolem vás nejsou lidé, které zajímáte, ale které vy ignorujete.
3. Možnost odmítnutí dává svobodu požadovat cokoli
Je vlastně super, že druzí lidé mají možnost vás odmítnout. Vy tak můžete požadovat cokoli a zodpovědnost za to, zda to druzí přijmou či nikoli, je na nich. Můžete si dovolit žádat třeba modré z nebe. Je na druhých, aby vás s tím případně poslali do háje. Máme tak všichni svobodu žádat a nabízet, přijímat a odmítat, dávat a brát. Vše je na vzájemné dohodě dvou stran. A odmítnutí je jenom jedním z nástrojů vytváření takové dohody.
Možnost odmítnutí není argument pro to nic nepožadovat. Naopak. Právě díky tomu, že vás druzí mohou odmítnout, po nich můžete chtít cokoli.
Oni vám dokonce ani nemusí odpovídat, když se s vámi nebudou chtít bavit. To je ale jejich zodpovědnost. Vy máte právo žádat cokoli. Využívejte toto právo a nechte druhým jejich svobodu i zodpovědnost.
Tento postoj vám umožní nejen se odmítnutí nebát a nevyhýbat, ale dokonce mu jít vyloženě naproti. Není totiž špatné, je vyjádřením svobody.
Uvedení třetího tipu do praxe:
Vyzkoušejte, jak ostatní umí využívat své svobody odmítnout, a zkuste po někom žádat něco absurdního. Zkuste, jakou práci to dá dotlačit druhého k tomu, aby si konečně nastavil hranice a poslal vás do háje. Dělejte to s láskou a přiměřenou ohleduplností, ne z pozice nadřazenosti. Jinak si zkazíte vztah s tím člověkem.
4. Odmítejte také
Do jaké míry sami využíváte toto právo odmítnutí? Řada lidí považuje požadavky za příkazy. Mají pocit, že musí vyhovět. Přece neublíží druhému něčím tak strašným, jako je odmítnutí!
A co když to odmítnutí není tak strašné? Udělejte si z něj prostě jednu z možností. Zkuste odmítnout, když máte chuť odmítnout. Možná časem poznáte, že odmítnutí neznamená, že je ten druhý špatný, nebo že ho nemáte rádi. Jenom se vám prostě zrovna nehodilo přijmout jeho požadavek či nabídku. Pak to třeba dokážete otočit i na sebe a chápat, že když vás někdo odmítne, není to nic proti vám osobně.
Uvedení čtvrtého tipu do praxe:
Vzpomeňte si, kdy jste naposledy chtěli někoho odmítnout a neudělali jste to. Uvědomte si rozdíl mezi vašim vztahem k tomu člověku a vašim vztahem k tomu, co jste chtěli odmítnout (věc, aktivita, požadavek…). Jak byste mohli odmítnout aniž byste poškodili vztah? Zformulujte si to.
5. Berte odmítnutí jako příležitost k růstu
Dlouho jsem brala odmítnutí jako negativní zpětnou vazbu. „Asi nejsem dost dobrá, když mě tady nechtějí.“ říkala jsem si. Až jsem to jednoho dne otočila: „Možná mě tu nechtějí, protože jsem právě až moc dobrá, nebo protože mě někde jinde čeká něco lepšího, či pro mě vhodnějšího.“
Odmítnutí vám pomáhá třídit příležitosti a volit si směr. Kdyby vás chtěli všude, bylo by všechno rozhodování jenom na vás. A nevím jak vy, ale já rozhodování moc ráda nemám a taky v tom až tak neexceluju. Takže ještě štěstí, že se to občas vytřídí samo.
Kdykoli vás někde nechtějí, je to příležitost jít jinam. Možná je to příležitost mířit výš, a ne níž. Zkusili jste to někdy? Možná můžete díky odmítnutí získat něco mnohem lepšího, než jste si původně plánovali.
Někdy, když mě strach z odmítnutí omezuje v rozletu, si dopředu naplánuju, co budu dělat v případě odmítnutí. Když mě tady odmítnou, kam půjdu jinam? Co zkusím lepšího? Člověk se pak na to odmítnutí vyloženě těší 🙂 Nebo jde rovnou klepat na jiné, lepší dveře.
Uvedení pátého tipu do praxe:
Kde vás naposledy odmítli? Co lepšího můžete dělat místo toho, na jaké lepší místo můžete jít? Co můžete udělat se získaným časem? Vymyslete, jak můžete díky tomu odmítnutí vyrůst.
Bonusové doporučení
Jak jsem napsala na začátku, strach z odmítnutí je jedním ze 4 základních lidských strachů. Je tedy velmi silný. Výše uvedené tipy vám pomohou až tehdy, pokud je uvedete do praxe. Přečíst si to nestačí. Vezměte alespoň jeden tip a zaveďte jej do svého života. Bud tak, jak píšu v článku, nebo si klidně vymyslete vlastní způsob. Dělejte to, jak chcete, ale dělejte to. Jinak jste právě ztratili čas zbytečným čtením.
Pokud je strach z odmítnutí vaši „oblíbencem“, tak jako je tomu u mě, zřejmě budete stejně jako já potřebovat individuální terapii, abyste tento strach překonali a mohli tak plně rozvinout svůj potenciál. Výše uvedené tipy jsou povětšinou výstupy z mých vlastních terapií a jsou to věci, které fungovaly a fungují mně. Možná, že si potřebujete najít nějaké vlastní vychytávky.
Neváhejte se tedy objednat na úvodní sezení, kde rozklíčujeme vaše hlavní příčiny tohoto strachu. Na ty pak budeme moci najít řešení šité vám na míru.
