Vztah s rodiči často bolí víc, než si chceme přiznat. Staré vzorce se ozývají i v dospělosti a člověk pak tápe, co je vlastně jeho a co jen převzal. Dvě jednoduché otázky vám rychle ukážou, kde vztah drhne — a kde je čas přestat hrát podle starých pravidel.
„Diagnóza“ dospělé dítě
Potkávám vás docela hodně. Je vám nad 30 let a „zlobí“ vás vaši rodiče. Máte je rádi, ale zároveň vám neskutečně pijí krev. Hodně vás to ovlivňuje, chcete to vyřešit, změnit, ale netušíte jak. Promluvit si o tom s nimi buď nedokážete, nebo to nepomáhá.
Rodiče jako by nechtěli pochopit a uznat, že jste dospělí a máte svůj život.
Chtějí vám pomáhat, jenže pomáhají po svém a vám se to ani trochu nelíbí. Nedají si vysvětlit, že byste potřebovali něco jiného.
Dělají různé věci:
- Někteří vyvařují a nosí vám jídlo, které buď nejíte, nebo si prostě jen chcete management ledničky řídit sami.
- Další vás zahrnují nevhodnými dárky.
- Jiní mají „pouze“ plnou náruč dobrých rad, jak byste měli řídit svou domácnost, svůj život, popřípadě vychovávat své děti.
- A nebo jenom hází blahosklonné pohledy a významně odfukují. I to stačí.
Někteří z vás se s nimi hádáte a máte z toho stres. Někdo to dusí v sobě… a má z toho taky stres, či kolikrát i zdravotní problémy (tzn. somatizovaný stres). Oni to myslí dobře, jsou vlastně hodní, a vy jim nechcete ublížit. Chtěli byste, aby se změnili, aby vás konečně slyšeli a vyslyšeli… ale ono pořád nic.
Špatná zpráva je, že rodiče se s věkem nezlepší. Určitě ne sami od sebe.
Vztah s rodiči se ale zlepšit může, když změníte vy sami svůj přístup, postoj a především roli, do jaké sami sebe stavíte.
Změňte svou roli, změníte vztah s rodiči
V dětství máte s rodiči vztah rodič-dítě: oni jsou ti velcí, zodpovědní a silní, vy jste ti malí, slabší a potřebující ochranu, péči, radu a podporu. Dokud jste malí, tahle dynamika funguje zdravě. Jakmile dospějete, potřebujete vztah přetavit do roviny dospělý-dospělý. A obě strany musí změnit svou roli.
Změna role ve vztahu s rodiči není jen o chování, ale o hlubších vnitřních programech, které vznikly v dětství. Pokud chcete získat širší rámec toho, jak tyto vzorce fungují a jak se mění, přečtěte si úvodní článek o vnitřní transformaci.
Někdy (ve skutečnosti dost často) se změnit role nepodaří. Rodič se drží archetypu rodiče a dítě role dítěte. Jeden nechce pustit kontrolu a druhý se zdráhá přijmout plnou zodpovědnost.
Rodiče někdy nedokáží pochopit, že „jejich dítě“, ačkoli bude do smrti „jejich dítě“, není ani „jejich“ ani „dítě“. Tzn. není jejich majetkem a už dávno není malé dítě. Snaží se nad ním udržet kontrolu, přebírají zodpovědnost, staví jej do podřízené pozice… Často jej svou láskou a péčí doslova ničí.
A dospělé dítě se ničit nechá, aby rodičům neublížilo nebo aby nezůstalo samo…
Rizika změny role
Pokud se dítě postaví do role dospělého, dynamika rodič-dítě se naruší a nebude už fungovat.
Pak existují dvě možnosti:
- buď se rodič přizpůsobí a naučí se postavit se do role rovnocenného dospělého,
- nebo se vztah rozpadne.
A to nás dospělé děti dost děsí. Protože své rodiče milujeme. Nechceme je ztratit. Tak raději zůstáváme v roli dítěte (maximálně děláme vzpurné či vzteklé dítě), abychom nemuseli podstoupit riziko, že zpřetrháme vazby.
Jednak to nechceme, protože by nás to bolelo. A jednak se bojíme společenského odsouzení, protože rodiče se mají přeci ctít. Do třetice se děsíme plné zodpovědnosti a ztráty případné podpory: Co když na ten život pak budeme sami, že? Naše láska a strach z odmítnutí a ze zodpovědnosti nás tak „krásně“ drží v pasti. A dopadá to na naše partnery, na děti, mnohdy i na práci, na sebevědomí, … na všechno…
Klíčem ke změně vašeho vztahu s rodiči je tedy ochota ten vztah riskovat, a zároveň vaše schopnost postavit se vůči nim do role dospělého (a nejen vůči nim, ale obecně).
Jak svou roli začít měnit?
Chcete-li začít toto téma řešit sami, položte si následující otázky:
1. Proč lpíte na udržení vazby s rodiči?
Co je za vaší láskou? Necítíte se sami dost schopní a potřebujete někoho za zády? Nejste si dost jistí sami sebou? Chcete od nich uznání? Pochopení? Bezpečí? Nebojujete náhodou o něco, co jste od nich nikdy nedostali (a zřejmě ani nikdy nedostanete)? Co to je? Láska, přijetí, podpora, ocenění, uznání, schválení vašich rozhodnutí…?
2. Jak můžete sami sebe podpořit?
Popřemýšlejte, jak si to, co si podvědomě berete od rodičů (nebo co od nich očekáváte), dopřát sami. Čím můžete právě teď sami sebe podpořit, abyste se cítili samostatnější, silnější, lepší, víc v bezpečí…? Udělejte jeden malinký krok, který zdánlivě vůbec nesouvisí s vašimi rodiči. Pak udělejte další… A další… A pozorujte, co se stane.
Nebojte se říct si o pomoc
Řešení vztahů s rodiči je jedna z nejtěžších disciplín rozvoje vůbec. Je to právě proto, že kdysi jsme byli na rodičích existenčně závislí a přijít o ně znamenalo smrt. Toto máme pořád v podvědomí. Byli to také právě naši rodiče, kteří nám naprogramovali základní programy do naší mysli, podle kterých teď žijeme a z nichž nám mnohé vůbec dobře neslouží. A o řadě z nich vůbec nevíme, protože jsou v podvědomí.
Terapeut vám bude umět pomoci odhalit a přepsat zápisy, které si nesete z raných životních zkušeností.
Jedině tímto přepisem se můžete doopravdy vymanit ze zajetých vzorců, které se upevňovaly po celý váš dosavadní život, a často i napříč generacemi před vámi.
Změnit roli, ze které komunikujete se svými rodiči, vyžaduje změnit to, kým jste. Role totiž souvisí s identitou, tj. s vaším pojetím toho, kdo jste a kdo nejste. Úroveň identity je nejvyšší úrovní, na které se může změna udát. Je to daleko komplexnější věc, než jen změnit chování. Jde o velmi hluboké záležitosti, jejichž změna vyžaduje odbornost, zkušenost, ale také čas. Chcete-li tento čas zkrátit, pusťte se do terapie.
Pokud vás téma vztahů s rodiči zajímá a chcete si přečíst další zajímavé náhledy na něj, doporučuji další dva články na tomto webu:
- „Neřešte rodiče“, radí terapeutka – článek o tom, kdy je dobré přesměrovat pozornost ze vztahu s rodiči na sebe sama.
- Jak vyřešit vztahy s rodiči jednou pro vždy – drsný ale pravdivý způsob, jak vztahy s rodiči skutečně vyřešit.
- Jak ctít rodiče a přitom si udržet hranice – tento článek se zamýšlí nad tím, co to znamená „ctít rodiče“ a jak to dělat v případě, že váš vztah s nimi vždycky byl a je komplikovaný a vy spíše potřebujete nastavit hranice.
