Lze změnit svou povahu? aneb jak se změnit

Jak změnit své chování, a přitom zůstat v souladu se svou přirozenou povahou? K tomu je nejprve potřeba pochopit rozdíl mezi povahou a souborem návyků.

Možná věříte, že to, co děláte roky, je vaše povaha, ale často je to jen naučený zvyk či soubor zvyků. Chování a povaha totiž zdaleka nejsou totéž. Povaha je vrozená, zatímco většina vašeho chování jsou naučené vzorce, a ty se dají přepsat. A právě tady přichází otázka, jak se změnit, aby to nebyl další slepý návyk, ale vědomá volba.

Jak se tedy změnit v chování tak, aby Vám v tom bylo dobře?

Jak se změnit ve 3 krocích

Praktický manuál ZDARMA
  • Interaktivní workbook
  • 13 stran cvičení sebe-reflexe
  • Podnětné otázky
  • Sebekoučink pro každého
  • Netřeba předchozích znalostí
  • ZDARMA 🙂

A nebo se objednejte na úvodní sezení

Nechce se vám probírat se manuálem? Udělejte si změnu pohodlnější a přijďte na individuální sezení (osobně nebo i online).

Jak se pozná povaha?

Většina našeho chování jsou tedy naučené návyky. Na druhé straně je pravda, že se nerodíme jako nepopsaná tabule. Neseme si na tento svět nějaké vrozené nastavení a předpoklady. Jeden ze způsobů, jak tyto předpoklady popsat, jsou různé typologie, například MBTI, Enneagram, barevná typologie, či kategorie cholerik, sangvinik, flegmatik a melancholik. A další.

Typologií je nespočet. Jsou užitečné, jsou-li správně používané. Pomáhají nám najít slova pro to, co uvnitř sebe cítíme a vysvětlují nám některé naše potíže i talenty. Dost často se ale zneužívají ke škatulkování lidí či právě k vymlouvání se na „já už jsem takový typ“.

Typologie Vám můžou pomoci v pochopení sebe sama, ale pozor, abyste se neuvěznili v nějakém typu a nepromarnili tak svůj skutečný potenciál!

Problém s typologiemi je především v tom, že se zařazujeme pod určitý typ spíše na základě naučených vzorců chování než podle své přirozenosti. Ta bývá většinou dobře skrytá pod nánosem zvyků. Poznat svou povahu je tedy ve skutečnosti poměrně náročné a vyžaduje to notnou dávku sebereflexe.

Jak se změnit navzdory povaze?

Kde leží hranice toho, co ještě lze změnit? Lze změnit jakékoli chování? Nebo nás v nějakém bodě nutně zablokuje naše povaha? Pojďme se podívat na několik příkladů.

Dva introverti se nebudou nikdy chovat zcela identicky. Stejně tak dva melancholici či dva cholerici. Jinými slovy ne každý introvert je zalezlý doma v knihách či u počítače, ne každý melancholik se topí v depresích a ne každý cholerik na každého řve a mlátí doma věcmi. Naštěstí!

Naše vrozená povaha ovlivňuje naše každodenní chování, ale neurčuje jej zcela. Možnost volby nám zůstává navzdory vrozené povaze.

Pokud hledáte cestu, jak se změnit, či jak změnit své chování, otázka povahy není na prvním místě.

Typy osobnosti se projevují různě a ne vždy v souladu s představami, které o těchto typech máme. Jsou introverti, které můžete vidět na pódiích jako hudebníky, herce, komiky, řečníky… Nikdy byste do nich neřekli, že jsou introverti, a oni přesto ve svém vnitřním nastavení jsou.

Já jsem například extrovert, mám ráda publikum, pódium a mikrofon, ale taky jsem ráda sama a vydržím zalezlá s knihou poměrně dlouho. Naučila jsem se být tichá, protože se to po mně v dětství vyžadovalo („Nedělej bordel“ 🙂 ). To, jak se vnitřní nastavení projevuje, je závislé na spoustě faktorů od stupně rozvoje osobnosti, přes zážitky z dětství, po sadu hodnot a přesvědčení…

To, co je vaší vrozenou „povahou“ neudává, jak se musíte chovat nebo jak musíte přemýšlet. S každou povahou se dá pracovat a tato povaha se může projevovat velmi různě.

To, na čem doopravdy záleží, není vaše povaha. Zásadní otázka je, jestli vaše vzorce chování podporují váš vnitřní pocit spokojenosti, nebo ne. Pokud ano, hurá! Pokud ne, nehledejte výmluvy ve své povaze. Změňte to, jak se tato povaha projevuje v chování.

3 podmínky změny chování

Chcete-li na sobě nebo svém životě cokoli změnit, je to možné. Bez ohledu na povahu, resp. i navzdory povaze. Ale:

  • musíte to opravdu chtít změnit,
  • musíte vědět jak
  • a musíte si dát reálnou šanci, aby ke změně mohlo dojít.

Toto jsou tři podmínky, které musí být všechny 3 naplněné, aby byla změna možná. Dokážete-li tyto 3 podmínky splnit, můžete na sobě změnit prakticky cokoli, nehledě na povahu. Detailně jsou tyto podmínky rozebrány v manuálu, který si můžete stáhnout níže.

Manuál vychází z knihy Beliefs: Pathways to Health and Well-Being autora Roberta Diltse, což je významný americký učitel a terapeut NLP. Kniha je dostupná v angličtině na Amazonu.

Chcete změnit svou povahu?
Stáhněte si manuál

Jak se změnit ve 3 krocích

  • Interaktivní workbook
  • 13 stran cvičení sebe-reflexe
  • Podnětné otázky
  • Sebekoučink pro každého
  • Netřeba předchozích znalostí
  • ZDARMA 🙂

A nebo se objednejte na úvodní sezení

Nechce se vám probírat se manuálem? Udělejte si změnu pohodlnější a přijďte na individuální sezení (osobně nebo i online).

Použité zdroje:

  1. Dilts, Robert. Croyances et santé. Nakladatelství La Méridienne, 1994, Paříž. ISBN 2-904-299-13-0 (Dostupné v originále v AJ pod názvem: Beliefs. Pathways to health and well-being)
  2. Riso, Don Richard. Hudson, Russ. Enneagram. Synergie Publishing SE, 2017. ISBN 978-80-7370-395-0

Podobné příspěvky

  • Terapie, koučink, mentoring… Jaký je v tom rozdíl?

    Jaký je rozdíl mezi terapií a koučinkem? A co je to mentoring? Na koho se obrátit pro pomoc, kdy a s čím? Mnoho lidí si myslí, že všechny tyto disciplíny znamenají totéž. Vnímají je jako vedení od autority, která údajně ví víc než klient. Ve skutečnosti se mohou v některých bodech překrývat, ale každá z…

  • Přirozenost, zvyk a změna

    Občas narážím s klienty na určitou rezistenci vůči změně ve stylu: „Ale já jsem takový a kdybych se změnil, tak už to nebudu já.“ Nebo: „Když budu chtít být jiný, tak nebudu přirozený.“ A co to vlastně je ta naše přirozenost? Máme něco jako vrozenou povahu, jejíž změna je nám nepřirozená a šli bychom proti…

  • Jak si (dobře) vybrat terapeuta

    Výběr terapeuta je natolik náročná disciplína, že to leckoho úplně odradí od terapie. Jak a podle čeho si vybrat toho správného člověka? Tento přehledný a praktický manuál vám usnadní výběr dobrého terapeuta. Řekneme si, na jaká kritéria se dívat a jak je posuzovat. Manuál píši především jako klientka koučinků a terapií, jíž jsem s přestávkami od roku 2012.

  • Poslání neexistuje! Dělejte si, co chcete.

    Máme každý nějaké poslání, talent nebo vášeň? Má smysl tyto věci hledat? Jsou lidé, kterým nalezení poslání, talentu nebo vášně v životě velmi pomůže. A pak jsou tu lidé, kterým je to nejen k ničemu, ale dokonce je to zbrzdí. A o těchto lidech a pro tyto lidi je tento článek…

  • Reagovat či nereagovat z emocí

    Je dobré projevovat své emoce? Nebo se raději krotit? Podle čeho se to pozná? Setkala jsem se s různými přístupy k emocím, z nichž některé si na první pohled protiřečily. Jak jsem po dlouhém zkoumání zjistila, tato protichůdnost byla jen zdánlivá. Pochopila jsem, jak do sebe oba přístupy zapadají a práce s emocemi je mi od té doby jasnější…

  • „Neřešte rodiče!“ radí terapeutka

    Tento článek je mojí osobní zkušeností a popisuje jedno z mých nejzásadnějších uvědomění v řešení vztahů s rodiči. Vztahy s rodiči jsou nejčastějším tématem řešeným v terapiích a zároveň jsou tématem nejtěžším. Zásadně nás ovlivňují a často je změna těchto vztahů klíčem ke spokojenějšímu životu. Na druhou stranu je tzv. „řešení rodičů“ velká past a slepá ulička. Jak v ní neuvíznout? Nechte se inspirovat mým příběhem.