Jak na negativisty

Máte kolem sebe lidi, kteří si pořád stěžují? Nic nejde, všechno je špatně, všude je problém, na všechno najdou nějaké ALE, neustále kritizují… Znáte takové? Nebo se v tom dokonce sami poznáváte? V následujícím textu vám dám tipy, jak na takové negativisty vyzrát a jak s nimi komunikovat tak, abyste si uchránili energii a hranice.

Negativismus není charakterová vlastnost

Na začátek vás chci uklidnit: Negativismus není charakterová vlastnost, ale pouze způsob přemýšlení. A způsob myšlení se od charakterového rysu výrazně liší:

  • Je závislý na situaci. Neříká nic o tom, jací jsme, ale jen o tom, JAK ZROVNA PŘEMÝŠLÍME.
  • Lze jej změnit, pokud je to potřeba.
  • Není dobrý, ani špatný. Je více nebo méně UŽITEČNÝ v dané konkrétní situaci.

Jsou lidé, kteří jsou velmi často zaměření na tzv. „neshodu“, čili na věci, které se neshodují, jsou špatně, chybí… na všechno vám odpoví „no ALE…“, proto jim někdy z legrace říkáme „ALEnky“. Bývají hodně kritičtí, což může být nepříjemné, pokud jde zrovna o vašeho šéfa, trenéra, nebo rodiče.

I tito lidé někdy věnují pozornost tomu dobrému, tomu co je na správném místě. I oni dokáží být pozitivní a pochválit. Ale možná se s nimi v takových situacích nepotkáváte, nebo je takových kontextů tak málo, že je snadno přehlédnete. Vypadá to, že tito lidé jsou negativní pořád. Jak se k nim postavit? Je potřeba se takových lidí stranit? Pojďme se na negativisty podívat jinak.

Praktická ukázka: jak na negativisty

Pojďme se podívat, co se stane, když se tzv. „pozitívák“, čili člověk zaměřený na shodu, na to co je správně, setká s ALEnkou. Pozitívák má přirozenou tendenci ladit se na druhé. Hledá shodu a v rámci toho snadno přejímá i styl myšlení svého protějšku. A tak když narazí na ALEnku, začne „ALEnkovat“ taky. Například na otázku „Jak se máš?“ správná ALEnka začne vyjmenovávat, co všechno stojí za h…, načež pozitívák zareaguje ve smyslu „ale vždyť to nemůže být tak zlé, podívej se, co se ti všechno podařilo.“ ALEnka jede podle programu „no ale“ a tak vymyslí další 3 věci, které se nepovedly. Pozitívák se naladil na „no ale“ a pokračuje „no ale tak aspoň v práci dobrý, ne?“ No a debata, která nikam nevede a pozitíváka totálně vyčerpá, pokračuje.

Co když to ale pozitívák může celé zvrátit tím, že na chvíli přestane být pozitívák? Co se stane, když řekne něco ve stylu „No to máš fakt blbý, to bych nechtěl být na tvém místě.“ ALEnka zareaguje „no ale“, čili se stane co? Nejspíš si vzpomene na něco, co až tak blbý není.

Stejně se můžete „zachránit“ když čelíte neustálé kritice. Věta „Já vím, já jsem to úplně pos…“, vyvolá reakci „no ale“ a snad přece jen dostanete i pozitivní feedback.

Toto je nejúčinnější finta na negativisty – být jakoby ještě negativnější než oni.

Při těchto pokusech obrátit „Alenku“ na pozitivní notu si ale dávejte pozor na svůj tón hlasu. Vyzní-li vaše věta ironicky nebo konfrontačně, můžete taky hodně narazit. Nejlepší je tyto větičky říkat odevzdaným tónem a používat je až potom, co jste si chvíli s negativistou notovali v negativech a on má tak pocit, že mu rozumíte a neděláte si z něj srandu.

Výhody negativistů

Pozitíváci většinou ALEnky nemají rádi právě pro jejich kritičnost a neustálou opozici, se kterou si často neumí poradit. Ale být ALEnkou občas není špatné. Když taková ALEnka sedí na oddělení controllingu, tak bude pravděpodobně dělat dobře svoji práci. Bude kriticky vychytávat chyby, a to je její úloha. Horší, když ji posadíte na marketing, kde spolehlivě zabije jakýkoli pokus o kreativitu…

Jedete do hor a máte vysoké ambice? Přiberte do party jednu ALEnku (ALEnka může být samozřejmě i muž), může vám zachránit život.

Obě zaměření mohou být za určitých okolností dobrá, a za jiných škodlivá. Nesuďte proto lidi podle toho, jak přemýšlejí, ale raději přemýšlejte, jak s nimi lépe komunikovat.

Ačkoli jsem pro zjednodušení použila nálepky „Alenka“, „negativista“ a „pozitívák“, tak zaměření na shodu nebo na neshodu je jen a jen způsob myšlení, který je vázaný na konkrétní situaci.

Každý z nás se v různých situacích pozná v obou stereotypech, takže nemá cenu se někomu vysmívat nebo jej kritizovat za to, že je „Alenka“, nebo „pozitívák“.

Je-li „ALEnka“ váš životní partner nebo partnerka, naučte se spolu lépe a konstruktivně mluvit na párovém sezení.

Máte-li potíže s řízením pozitíváků a negativistů v pracovním týmu, neváhejte se na mě obrátit telefonicky, e-mailem nebo prostřednictvím kontaktního formuláře. Dohodneme se individuálně a ráda vám pomohu lépe si v týmu rozumět.

Zkuste můj e-book ZDARMA
Jak jednat s negativisty a kritiky

Tento e-book vám pomůže vypořádat se s bručouny a hnidopichy ve vašem okolí. Kromě toho vám umožní lépe pochopit a změnit své vlastní bručounské a hnidopišské nálady.

Naučíte se číst styly myšlení a pracovat s nimi v rozhovoru….

*Stažením e-booku se registrujete k odběru newsletteru o osobním rozvoji. Odhlásit se z něj můžete kdykoli. Více v Zásadách zpracování osobních údajů.

Podobné příspěvky

  • Lze změnit svou povahu? aneb jak se změnit

    Věříte, že máte nějakou povahu, kterou nelze změnit? Máte trochu pravdu a zároveň jste vedle. Mnoho z toho, co považujeme za neměnnou povahu, jsou jenom naučené vzorce, které samozřejmě lze změnit. Na druhé straně je pravda, že se nerodíme jako nepopsaná tabule. Neseme si na tento svět nějaké nastavení a předpoklady. Co tedy lze změnit a jak?

  • Strach z odmítnutí: 5 kroků, jak jej překonat

    Strach z odmítnutí je jedním ze 4 základních lidských strachů (vedle strachu z opuštění, ze smrti a z promarnění života). Není tedy divu, že strach z odmítnutí nás velmi často blokuje v plné realizaci našeho potenciálu. Já osobně jsem se s tímto strachem potýkala dlouho a stále mu občas musím čelit. Ze všech 4 základních…

  • 7 kroků, jak si zvýšit sebevědomí

    Deníčky úspěchů, afirmace ani jiné triky nefungují. Pokud hledáte skutečně účinný způsob, jak si zvýšit sebevědomí, pojďte do hloubky svého podvědomí. Následujících 7 kroků vám pomůže rozkrýt podvědomé bloky, jimiž si sami bráníte v získání opravdového sebevědomí. Ponořte se do sebe a najděte svoji vlastní cestu k silnější důvěře v sebe sama a své schopnosti….

  • Jak nezkazit dítě výchovou

    Na terapiích pomáhám lidem přepsat jejich vzorce z dětství. Jsou to většinou normální lidé, kteří prožili normální dětství, dnes mají své kariéry a rodiny. Jejich rodiče se snažili jim dát to nejlepší. Chtěli, aby jejich děti byly šťastné a úspěšné a vychovávali je podle toho. A tyto děti teď coby dospělí sedí na terapii a zbavují se následků této dobře míněné výchovy. V tomto článku vám řeknu, jak vzniká trauma a co to je. Pozastavíme se nad tím, jestli lze traumatizaci zcela předejít a nakonec to nejdůležitější: dám vám tipy, jak množství traumat, která svým dětem vytvoříte, co nejvíce snížit.

  • „Neřešte rodiče!“ radí terapeutka

    Tento článek je mojí osobní zkušeností a popisuje jedno z mých nejzásadnějších uvědomění v řešení vztahů s rodiči. Vztahy s rodiči jsou nejčastějším tématem řešeným v terapiích a zároveň jsou tématem nejtěžším. Zásadně nás ovlivňují a často je změna těchto vztahů klíčem ke spokojenějšímu životu. Na druhou stranu je tzv. „řešení rodičů“ velká past a slepá ulička. Jak v ní neuvíznout? Nechte se inspirovat mým příběhem.

  • Přirozenost, zvyk a změna

    Občas narážím s klienty na určitou rezistenci vůči změně ve stylu: „Ale já jsem takový a kdybych se změnil, tak už to nebudu já.“ Nebo: „Když budu chtít být jiný, tak nebudu přirozený.“ A co to vlastně je ta naše přirozenost? Máme něco jako vrozenou povahu, jejíž změna je nám nepřirozená a šli bychom proti…