Volný čas je ten časoprostor, kde je třeba objevovat nové věci, nové aktivity, poznávat sami sebe. Je to aspekt života, kde je povoleno experimentovat se změnou a cvičit se ve schopnosti začínat nové věci a ty staré pouštět. Jde o nepostradatelný aspekt života, jehož zanedbání má horší následky, než si myslíme.

Přestanete-li objevovat, ustrnete. Až vás přestane bavit to, co děláte, nebudete mít jiné možnosti. Vyvinou se vaše přání a potřeby, ale vy zůstanete uzavřeni ve stereotypu. Dostanete se do nesouladu, z něhož není snadné východisko. Udělat změnu pak bude mnohem těžší a výsledek nepředvídatelný. Proto je dobré v malé míře stále vyrážet ze své komfortní zóny ven a rozšiřovat si obzory.

Neschovávej se, jdi vstříc novému

Každá aktivita se může stát závislostí. Každá aktivita může být jen podvědomou kompenzací něčeho jiného. Jsou lidé, kteří meditují, a přesto nejsou vyrovnaní. Jsou lidé, kteří zlézají skalní stěny, a přesto nejsou odvážní ve svých životech. Jsou lidé, kteří házejí se soupeři o žíněnku, ale v praktickém životě se neumí postavit sami za sebe. Jiní malují a tvoří, ale jinak žijí ve stereotypu bez špetky kreativity. Do každé aktivity se dá utéct před skutečným životem.

Na druhé straně každá z výše uvedených zálib může člověka rozvíjet a přispívat k barvitosti a kvalitě jeho života. Meditující dosáhne vnitřního klidu a pomáhá ve zklidnění mysli jiným, horolezec používá svoji odvahu, judista bojovnost a malíř kreativitu ve prospěch svůj i svého okolí. Nezáleží tolik na tom, CO děláte, ale JAK to děláte a co je vaší motivací. Jaká je vaše směrovanost.

Je-li volný čas časem objevování nových možností, pak závislost na jedné aktivitě je toho protikladem. Utíkat sama před sebou někam, kde už to znám a v čem jsem dobrá, to je opak objevování. První zásada péče o svou osobní „laboratoř experimentování“ je tedy důsledně se vyvarovat závislostem na volnočasových aktivitách a neustále si klást otázku, zda jdu něco objevit (jdu něčemu vstříc – směrem K tomu), nebo se jdu před něčím schovat, abych to nemusela vidět (jdu od něčeho pryč). Ve druhém případě to není špatně – jen pak vím, že mám práci – potřebuji se přestat schovávat.

Nejsi tvůj koníček

Další pastí volnočasových aktivit je identifikace s nimi. Jednoduše se stanete svým koníčkem, začnete podle něj definovat svou osobnost, svou identitu. Začnete říkat „jsem horolezec“, „jsem judista“, „jsem výtvarník“, „jsem šachista“, … U sportů se to stává velmi často. Začnete mít pocit, že vás ta aktivita vyjadřuje, že bez ní už to nejste vy. Jste tak hodnotní lidé, jak dobří jste ve svém koníčku. To je velmi nebezpečné, protože (zvláště při sportech) se může stát něco, co vám znemožní se své zálibě dále věnovat (nejčastěji úraz). Pokud jste se se svou zálibou identifikovali, zhroutí se vám svět, i když objektivně se zas tak moc nestalo. Takový utržený kolenní vaz se tak může stát životní tragédií.

Nezapomínejte proto, že tyto aktivity DĚLÁTE, ale nestáváte se jimi. Horolezec/judista/výtvarník/šachista… je nějaká vaše část, ale nejste to vy. Ta část ve vás zůstane i potom, co s danou aktivitou seknete. Víte proč? Protože všechny zážitky, zkušenosti a nabyté schopnosti ve vás zůstanou a navždy vás budou ovlivňovat. Můžete z nich čerpat, nikdo vám je už nevezme.

Kašli na trendy

Volný čas je čas pro sebe, který bychom měli trávit podle sebe: podle svých hodnot a potřeb, ne podle toho, co je zrovna v módě nebo co dělají všichni kolegové. Je fajn se inspirovat a zkoušet to, co dělají kamarádi. Zároveň ale pozor, abyste se nenechali jen táhnout. To, že teď zrovna frčí jóga, neznamená, že tam musíte taky chodit. Mějte odvahu nebýt pochopeni, být za exoty. Dokud jsem lezla, lidi mě obdivovali. Pak jsem začala tančit kontaktní improvizaci. Nikdo neví, co to je, a když se to snažím popsat, sklidím divný pohled. Ale mě to baví. Stejné to bylo, když jsem začala chodit na kurzy NLP. Nikdo nechápal, proč jdu o víkendu na školení, když nemusím. Volný čas není o tom zapadnout do davu, ale naopak kultivovat svou jedinečnost a autenticitu. Cílem je objevit sám sebe, ne objevit, co dělají druzí.

Priority si stanovujete sami

V dnešní době je snadné podlehnout trendu, že volný čas je lepší nemít. Pracuj, pracuj, pracuj, a až skončíš, obětuj se pro rodinu. Není nic špatného na pracovitosti ani na tom věnovat se rodině. Ostatně jsou to další důležité aspekty života. Jen pozor na to, kdo vám určuje, který aspekt bude důležitější a kolik si zaslouží vašeho času. „Nemám na to čas,“ není argument. Buď chci, a čas si udělám, nebo mám jiné priority, to znamená, že v tuto chvíli nechci. Není vždycky snadné stát si za svými hodnotami, zvlášť když se tyto výrazně liší od mainstreamu. To, že to není snadné, ale opět není argument, že to nejde. Chcete volný čas – tak si ho udělejte. Hodinu týdně najde každý. Nechcete jej – dobře, řekněte „nechci“, ne „nemůžu“.

Chcete mít svou „laboratoř experimentování“? Co vám to přinese? Stojí to za to? Na tyto otázky si každý musí odpovědět sám. Dojdete-li k závěru, že volný čas mít chcete, užívejte si svobodu objevování bez výše zmíněných pastí.

Přišel jsem s Tebou na vlastní životní pravdy, poskládal se mi znovu dohromady život a našel jsem cestu, kterou mám jít dál. Ukázala jsi mi nový pohled na svět, Moc díky.

Patrik J.
CK Hory

Workbook ZDARMA

Život podle představ

Jak si postupně začít vytvářet život podle vašich představ? Utřiďte si myšlenky a zjistěte, co je momentálně ten nejdůležitější krok.

Po zadání jména a e-mailu vám pošlu workbook ve formátu PDF.

Na uvedenou adresu vám cca 1x za měsíc pošlu zpravodaj plný podnětných informací. Když se vám nebude líbit, můžete se z něj kdykoli odhlásit dvěma kliky myší.

Related Posts